Formative Diagnostics and Feedback: How Teachers Monitor and Support Student Progress
Vol.30,No.1(2025)
Studia paedagogica
Teachers' diagnostic activities are a key element of effective teaching, supporting the individual development of students through the ongoing assessment of their progress. This article focuses on pedagogical diagnostics within the context of classroom-based formative assessment (CBFA). The study was conducted using ethnographic research at two primary schools, with long-term observation of six teachers. The study aim was to capture the process of ongoing formative diagnostics in the classroom and the subsequent processes within the CBFA model. The methodology included observations (218 hours of teaching and 72 hours of other activities), semi-structured interviews with six teachers (n=116) and 42 students (n=51), and data analysis using coding techniques. The results indicate that teachers continuously gather information on student learning processes, evaluate it, and respond in various ways to elicit student reactions that further enhance their learning. The formative assessment process in teaching is implemented without explicit work with student goals. Diagnostic activities occur both implicitly, by monitoring students during instruction, and explicitly, through targeted support and differentiation of teaching. The research emphasizes the importance of continuous pedagogical diagnostics as a part of formative assessment, which helps teachers effectively adapt their instruction and support student learning in real time.
pedagogical diagnostics; diagnostic assessment; classroom-based formative assessment; teacher diagnostic competence
[1] Abdullayeva, M. (2024). Organization Methodology of Diagnostic Assessment in Mathematics Lessons. Ancient Land International Scientific Journal, 6(9), 23–27. | DOI 10.36719/2706-6185/39/23-27
[2] Alfageh, D. H., York, C. S., Hodge-Zickerman, A., & Xie, Y. (2024). Elementary teachers' use of adaptive diagnostic assessment to improve mathematics teaching and learning: A case study. International Electronic Journal of Mathematics Education, 19(1), em0768. https://doi.org/10.29333/iejme/14190 | DOI 10.29333/iejme/14190
[3] Alonzo, D. (2020). Teacher education and professional development in industry 4.0. The case for building a strong assessment literacy. In J. Ashadi, A. Priyana, A. Basikin, A. Triastuti, & N. Putor (Eds.). Teacher Education and Professional Development in Industry 4.0. Proceedings of the 4th International Conference on Teacher Education and Professional Development (InCoTEPD 2019) (pp. 3–10). Taylor & Francis Group. https://doi.org/10.1201/9781003035978 | DOI 10.1201/9781003035978-1
[4] Alonzo, D., Leverett, J., & Obsioma, E. (2021). Leading an assessment reform: Ensuring a whole-school approach for decision-making. Frontiers in Education, 6:631857. https://doi.org/10.3389/feduc.2021.631857 | DOI 10.3389/feduc.2021.631857
[5] Bejar, I.I. (1984). Educational diagnostic assessment. Journal of Educational Measurement, 21(2), 175–189. National Council on Measurement in Education. | DOI 10.1111/j.1745-3984.1984.tb00228.x
[6] Bennett, R. (2011). Formative assessment: A critical review. Assessment Education, 18, 5–25. https://doi.org/10.1080/0969594X.2010.513678 | DOI 10.1080/0969594x.2010.513678
[7] Borko, H., Livingston, C., & Shavelson, R. J. (1990). Teachers' thinking about instruction. Remedial Special Education, 11, 40–49. https://doi.org/10.1177/074193259001100609 | DOI 10.1177/074193259001100609
[8] Black, P. J., & Wiliam, D. (1998). Assessment and classroom learning. Assessment in Education: Principles, Policy & Practice, 5(1), 7–73. https://doi.org/10.1080/0969595980050102 | DOI 10.1080/0969595980050102
[9] Black, P. J., Harrison, C., Lee, C., Marshall, B. & Wiliam, D. (2002). Working inside the black box: Assessment for learning in the classroom. King's College London School of Education.
[10] Black, P., & Wiliam, D. (2003). 'In praise of educational research': formative assessment. British Educational Research Journal, 29(5), 623–637. https://doi.org/10.1080/0141192032000133721 | DOI 10.1080/0141192032000133721
[11] Black, P., & Wiliam, D. (2006). Developing the theory of formative assessment. In J. Gardner (Ed.), Assessment and learning (pp. 81–100). Sage.
[12] Black, P., & Wiliam, D. (2009). Developing the theory of formative assessment. Educational Assessment Evaluation and Accountability, 21(1), 5–31. https://doi.10.1007/s11092-008-9068-5 | DOI 10.1007/s11092-008-9068-5
[13] Black, P., & Wiliam, D. (2018). Classroom assessment and pedagogy. Assessment in Education: Principles, Policy and Practice, 25(6), 551–575. https://doi.org/10.1080/0969594X.2018.144180 | DOI 10.1080/0969594x.2018.1441807
[14] Bořkovec, M., Beran, V., Klinka, T., Kratochvílová, J., Loňková, P., Pavlas, T., Pravdová, B., Stuchlíková, I., Šalamounová, Z., Šobáňová, P., & Vrabcová, D. (2023). Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství. MŠMT. https://msmt.gov.cz/uploads/kompetencni_ramec_absolventa_2023_10.pdf
[15] Brown, T. D., Barnes, M., & Finefter-Rosenbluh, I. (2024). Teacher perspectives and experiences of assessment literacy in Victorian junior secondary schools. Australian Journal of Education, 68(1), 5–22. https://doi.org/10.1177/00049441231214022 | DOI 10.1177/00049441231214022
[16] Butler, R. (1988). Enhancing and undermining intrinsic motivation: The effects of task-involving and ego-involving evaluation on interest and performance. British Journal of Educational Psychology, 58(1), 1–14. https://doi.org/10.1111/j.2044-8279.1988.tb00874.x | DOI 10.1111/j.2044-8279.1988.tb00874.x
[17] Butler, S. M., & Mcmunn, A. N. D. (2006). Understanding and using assessment to improve student learning. WILEY.
[18] Combs, A., & DeLuca, C. (2022). Mapping the constellation of assessment discourses: a scoping review study on assessment competence, literacy, capability, and identity. Educational Assessment Evaluation and Accountability, 34(3), 279–301. http://dx.doi.org/10.1007/s11092-022-09389-9 | DOI 10.1007/s11092-022-09389-9
[19] Cowie, B., & Bell, B. (1999). A model of formative assessment in science education. Assessment in Education: Principles, Policy &. Practice, 6 (1), 101–116. http://doi:10.1080/09695949993026
[20] Crooks, T. J. (1988). The impact of classroom evaluation practices on students. Review of Educational Research, 58(4), 438–481. | DOI 10.3102/00346543058004438
[21] Česká školní inspekce. (2022). Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2021/2022. Česká školní inspekce. https://www.csicr.cz/cz/Aktuality/Tematicka-zprava-Prubezna-zprava-o-integraci-a-vzd
[22] DeLuca, C., LaPointe-McEwan, D., & Luhanga, U. (2016). Approaches to Classroom Assessment Inventory: A new instrument to support teacher assessment literacy. Educational Assessment, 21(4), 248–266. http://doi:10.1080/10627197.2016.1236677 | DOI 10.1080/10627197.2016.1236677
[23] Earle, S. (2021). Formative decision making in response to primary science classroom assessment: What to do next? Frontiers in Education, 5, 25. January 2021. http://doi:10.3389/feduc.2020.584200 | DOI 10.3389/feduc.2020.584200
[24] Fan, T., Song, J., & Guan, Z. (2021). Integrating diagnostic assessment into curriculum: a theoretical framework and teaching practices. Language Testing in Asia, 11(1). https://doi.org/10.1186/s40468-020-00117-y | DOI 10.1186/s40468-020-00117-y
[25] Flick, U. (2022). The SAGE handbook of qualitative research design. SAGE Publications Ltd. http://digital.casalini.it/9781529766943
[26] Fryč, J., Matušková, Z., Katzová, P., Kovář, K., Beran, J., Valachová, I., Seifert, L., Běťáková, M., & Hrdlička, F. (2020). Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+. MŠMT. https://msmt.gov.cz/uploads/Brozura_S2030_online_CZ.pdf
[27] Gavora, P. (2001). Diagnostikovanie a hodnotenie žiaka vo vyučovaní. In Z. Kolláriková, & B. Pupala (Eds.). Předškolní a primární pedagogika (s. 233–257). Portál.
[28] Gu, P., Y. (2021). An Argument-Based Framework for Validating Formative Assessment in the Classroom. Frontiers in Education, 6, Sec. Assessment, Testing and Applied Measurement, 26 March 202. https://doi.org/10.3389/feduc.2021.605999 | DOI 10.3389/feduc.2021.605999
[29] Hammersley, M., & P. Atkinson. (2007). Ethnography. Principles in Practice (3rd ed.). Routledge.
[30] Harlen, W. (2007). Assessment of learning. SAGE Publications Ltd.
[31] Hattie, J. (2022). Prokazatelné učení: metodická příručka pro učitele: maximalizace vlivu na proces učení. EDUkační LABoratoř.
[32] Hattie, J., & Timperley, H. (2007). The Power of Feedback. Review of Educational Research, 77(1), 81–112. https://doi.org/10.3102/003465430298487 | DOI 10.3102/003465430298487
[33] Havlínová, H., Chmátalová, J., & Slunečko, D. (2023). Pedagogické diagnostikování na 1. stupni základní školy s příklady inspirativní praxe. NPI. https://www.npi.cz/images/pedagogicke_diagnostikovani.pdf
[34] Helus, Z. (1992). Sociální psychologie pro učitele. Vybraná témata I. Karolinum.
[35] Helus, Z. (2001). Alternativní pohled na kompetence učitelů. In E. Walterová (Ed.). Učitelé jako profesní skupina, jejich vzdělávání a podpůrný systém. Výstup projektu rezortního výzkumu MŠMT ČR č. LS 20007 Podpora práce učitelů: sborník celostátní konference, 2. díl. Univerzita Karlova.
[36] Jang, E. E., & Wagner, M. (2013). Diagnostic feedback in the classroom. The companion to language assessment, 2, 693–711. https://doi.org/10.1002/9781118411360.wbcla081 | DOI 10.1002/9781118411360.wbcla081
[37] Kasáčová, N., Cabanová M. et al. (2013). Pedagogická diagnostika v teórii a aplikáciách. Belianum.
[38] Kluger, A. N., & DeNisi, A. (1996). The effects of feedback interventions on performance: A historical review, a meta-analysis, and a preliminary feedback intervention theory. Psychological Bulletin, 119(2), 254–284. https://doi.org/10.1037/0033-2909.119.2.254 | DOI 10.1037/0033-2909.119.2.254
[39] Kožuchová, M., Gavora, P., Wieweghová, A., Majerčíková, J., & Hirschnerová, Z. (2011). Pedagogická diagnostika v primárnom vzdelávaní. Slovenské pedagogické nakladateľstvo.
[40] Kratochvílová, J., Horká, H., & Chaloupková, L. (2015). Rozvoj osobnostních a profesních kompetencí učitele 1. stupně základní školy. Masarykova univerzita.
[41] Kratochvílová, J., Obrovská, J., Veselá, D., Francová, M., Vlčková, K., Bradová, J., Koblihová, H., & Trnová, E. (2021). Pedagogická diagnostika a pedagogické diagnostikování. https://munispace.muni.cz/library/catalog/book/2146
[42] Laufková, V., & Novotná, K. (2014). Školní hodnocení z pohledu žáků. Orbis scholae, 8(1), 111–127. | DOI 10.14712/23363177.2015.8
[43] Lukášová-Kantorková, H. (2003) Učitelská profese v primárním vzdělávání a pedagogická příprava učitelů (Teorie, výzkum, praxe). PdF OU.
[44] Mandinach, E. B., & Schildkamp, K. (2021). Misconceptions about data-based decision making in education: An exploration of the literature. Studies in Educational Evaluation, 69, 100842. https://doi.org/10.1016/j.stueduc.2020.100842 | DOI 10.1016/j.stueduc.2020.100842
[45] Mertin, V., & Krejčová. L, et al. (2016). Metody a postupy poznávání žáka: pedagogická diagnostika. 2. doplněné aktualizované vydání. Wolters Kluwer.
[46] Mojžíšek, L. (1987). Teoretické otázky pedagogické diagnostiky. Academia.
[47] Naeem, M., Ozuem, W., Howell, K., & Ranfagni, S. (2023). A step-by-step process of thematic analysis to develop a conceptual model in qualitative research. International Journal of Qualitative Methods, 22. https://doi.org/10.1177/16094069231205789 | DOI 10.1177/16094069231205789
[48] Národní pedagogický institut České republiky. (2025). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (závazná část). https://prohlednout.rvp.cz
[49] Natriello, G. (1987). The impact of evaluation processes on students. Educational Psychologist, 22(2), 155–175. | DOI 10.1207/s15326985ep2202_4
[50] Nitko, A. J., & Brookhart, S. M. (2014). Educational assessment of students. Pearson.
[51] Nordwich, B., & Lewis, A. (2001). Mapping a pedagogy for special educational needs. British Educational Research Journal, 27 (3), 313–329.
[52] Novosák, J., Suchomel, P., Dvořák, J., Zatloukal, T., & Pražáková, D. (2022). Vyhodnocení výsledků vzdělávání žáků 5. a 9. ročníků základních škol a víceletých gymnázií: Tematická zpráva. Česká školní inspekce.
[53] Novotná, K., & Krabsová, V. (2013). Formativní hodnocení: případová studie. Pedagogika 53(3), 355–371.
[54] OECD. (2012). Zpráva OECD o hodnocení vzdělávání v České republice: Závěry a doporučení. OECD. https://www.oecd.org/edu/evaluationpolicy
[55] Peterson, P. L., & Comeaux, M. A. (1987). Teachers' schemata for classroom events: The mental scaffolding of teachers' thinking during classroom instruction. Teaching and Teacher Education, 3(4), 319–331. https://doi.org/10.1016/0742-051X(87)90024-2 | DOI 10.1016/0742-051x(87)90024-2
[56] Pollard, A., Black-Hawkins, K., Hodges, G. C., Dudley, P., James, M., Linklater, H., Swaffield, S., Swann, M., Turner, F., Warwick, P., Winterbottom, M., & Wolpert, M. A. (2014). Reflective teaching in schools (4th ed.). Bloomsbury Academic.
[57] Průcha, J., Walterová, E., & Mareš, J. (2009). Pedagogický slovník. Portál.
[58] Ramaprasad, A. (1983). On the definition of feedback. Behavioral Science 28, s. 4–13.
[59] Rokos, L. (2017). Hodnocení badatelsky orientované výuky biologie [Disertační práce]. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta. | DOI 10.24132/zcu.2024.12730.224-231
[60] Rokos, L., Lišková, J., Váchová, L., Cihlářová, M., Chadová, M., & Strapková, J. (2019). Pohled žáků vybraných základních škol a gymnázií na hodnocení při hodinách přírodopisu a biologie s akcentem na formativní hodnocení. Scientia in educatione, 10(1), 90–112. | DOI 10.14712/18047106.1234
[61] Rosenberg, M. B. (2023). Nenásilná komunikace ve škole. Portál.
[62] Shavelson, R. J., Young, D. B., Ayala, C. C., Brandon, B. R., Furtak, E. M., & Ruiz-Primo, M. A. l. (2008). On the impact of curriculum-embedded formative assessment on learning: A collaboration between curriculum and assessment developers. Applied Measurement in Education, 21, 295–314. | DOI 10.1080/08957340802347647
[63] Slavík, J. (1999). Hodnocení v současné škole – východiska a nové metody pro praxi. Portál.
[64] Spilková. V. (1997). Proměny primární školy a vzdělávání učitelů v historicko srovnávací perspektivě. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. | DOI 10.5817/pedor2024-1-2-18
[65] Spilková, V. (2001). Znaky kvalitní, dobré školy a možnosti jejího zkoumání. In. Nové možnosti vzdělávání a pedagogický výzkum. IX. Celostátní konference ČAPV (s. 75–81). PedF OU.
[66] Staman, L., Timmermans, A. C., & Visscher, A. J. (2017). Effects of a data-based decision making intervention on student achievement. Studies in Educational Evaluation, 55, 58–67. https://doi.org/10.1016/j.stueduc.2017.07.002 | DOI 10.1016/j.stueduc.2017.07.002
[67] Starý, K., Laufková, V. et al. (2016). Formativní hodnocení ve výuce. Portál.
[68] Sujinah, S., Isnah, E. S., Jalis, F. M.M., & Kharis, M. (2024). Utilizing Cognitive Diagnostic Assessments to Identify and Address Student Needs in Differentiated Classrooms. Journal of Higher Education Theory and Practice, 24(1), 94–100. https://articlegateway.com/index.php/JHETP/article/view/6763/6390. | DOI 10.33423/jhetp.v24i1.6763
[69] Sun, H. (2019). Investigating students' cognitive processes in a diagnostic EFL reading test. Foreign Language Education in China, 4, 25–32.
[70] Sun, Y., & Suzuki, M. (2013). Diagnostic assessment for improving teaching practice. International Journal of Information and Education Technology, 3(6).
[71] Swaffield, S. (Ed.). (2008). Unlocking Assessment: Understanding for Reflection and Application. Routledge.
[72] Švec, V. (1999). Pedagogická příprava budoucích učitelů: Problémy a inspirace. Paido.
[73] Tingting Fan, T., Song, J., & Guan. Z. (2021). Integrating diagnostic assessment into curriculum: a theoretical framework and teaching practices. Language Testing in Asia, 11(2). https://doi.org/10.1186/s40468-020-00117-y | DOI 10.1186/s40468-020-00117-y
[74] Tomanová, D. (2006). Úvod do pedagogické diagnostiky v mateřské škole. Univerzita Palackého, Olomouc.
[75] Tomková, A. et al. (2012). Rámec profesních kvalit učitele. Hodnoticí a sebehodnoticí arch. Národní ústav pro vzdělávání.
[76] Van der Steen et al. (2022). Supporting tachers in improving formative decision-making: Design principles for formative assessment plans. Frontiers in Education, Sec. Assessment, Testing and Applied Measurement, 7, 28 June 2022. https://doi.org/10.3389/feduc.2022.925352 | DOI 10.3389/feduc.2022.925352
[77] Vašutová J. (2004). Profese učitele v českém vzdělávacím kontextu. Paido.
[78] Vyhláška 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. https://www.aspi.cz/products/lawText/1/59591/1/2
[79] Wiliam D. (2018). Feedback: At the heart of — but definitely not all of — formative assessment. In Lipnevich A. A., Smith J. K. (Eds.), The Cambridge handbook of instructional feedback (pp. 3–28). Cambridge University Press. Crossref. | DOI 10.1017/9781316832134.003
[80] Wiliam, D., & Leahy, S. (2020). Zavádění formativního hodnocení. EDUkační LABoratoř, z.s.
[81] Wiliam, D., Lee, C., Harrison, Ch., & Black, P. (2004) Teachers developing assessment for learning: impact on student achievement. Assessment in Education: Principles, Policy & Practice, 11(1), 49–65. https://doi.org/10.1080/0969594042000208994 | DOI 10.1080/0969594042000208994
[82] Zatloukal, T., Andrys, O., Basl, J., Bláhová, A., Bogdanowitz, R., Borkovcová, I., Brabcová, E., Cipínová, J., Colledani, M., Coufalová, V., Čámský, P., Dobalová, L., Drábek, P., Erhard, J., Flegl, V., Folwarczný, R., Francová, G., Fürstová, A., Gloserová, M., Guziurová Tomiczková, G. … Žilka, L. (2020). Kvalita a efektivita vzdělávání a vzdělávací soustavy ve školním roce 2019/2020. Výroční z práva České školní inspekce. ČŠI.
[83] Zatloukal, T., Andrys, O., Basl, J., Beneš, T., Bláhová, A., Bogdanowitz, R., Borkovcová, I., Boudová, S., Brabcová, E., Brusenbauch Meislová, M., Cipínová, J., Coufalová, V., Čámský, P., Daniel, S., Dobalová, L., Drábek, P., Folwarczný, R., Francová, G., Fürstová, A., Hájek, O. … Zymová, K. (2021). Kvalita a efektivita vzdělávání a vzdělávací soustavy ve školním roce 2020/2021. Výroční z práva České školní inspekce. ČŠI.
[84] Zatloukal, T., Andrys, O., Appel, M., Basl, J., Beneš, T., Bláhová, A., Borkovcová, I., Boudová, S., Brabcová, E., Brusenbauch Meislová, M., Cipínová, J., Colledani, M., Coufalová, V., Čámský, P., Daniel, S., Dobalová, L., Dvořák, J., Erhart, J., Fiedlerová, V., Folwarczný, R. … Zymová, K. (2022). Kvalita a efektivita vzdělávání a vzdělávací soustavy ve školním roce 2021/2022. Výroční z práva České školní inspekce. ČŠI.
[85] Zelinková, O. (2001). Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Portál.
[86] Žlábková, I., & Rokos, L. (2013). Pohledy na formativní a sumativní hodnocení žáka v českých publikacích. Pedagogika, 63(3), 328–35.
[87] Žlábková, I., Petr, J., Stuchlíková, I., Rokos, L., & Hospesová, A. (2020). Development of teachers' perspective on formative peer assessment. International Journal of Science Education, 43(3), 428–448. https://doi.org/10.1080/09500693.2020.1713418.
Tato studie vznikla v rámci projektu "Adresování individuálních vzdělávacích potřeb všech žáků: Etnografie tříd na druhém stupni základních škol" GA23-04764S.
Copyright © 2025 Studia paedagogica