Na vztazích záleží: postcovidová opatření na segregované škole očima učitelů a žáků
Roč.31,č.1(2026)
Přesun vzdělávání do online prostoru v době pandemie covidu-19 se stal velkou výzvou ze jména pro žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí. Na tuto problematiku reagoval Národní plán obnovy (NPO) investicemi do škol s vyšším podílem sociálně znevýhodněných žáků. Tato případová studie se zabývá jednou ze segregovaných škol podpořených z projektu financovaného z NPO. Cílem studie je prozkoumat vztahovou dimenzi vzdělávání a související opatření financovaná z NPO. V průběhu tří let byly realizovány opakované rozhovory s učiteli a žáky. Výsledky výzkumu jsou reflektovány optikou konceptu vztahové školy, který rezonuje právě se školami s vyšším podílem sociálně znevýhodněných žáků. Studie ukazuje význam vztahů ve škole pro žáky i učitele a také význam vztahové roviny vzdělává ní pro podporu školní úspěšnosti žáků. Tato studie otevírá koncept vztahové školy v českém vzdělávacím kontextu, reflektuje také jeho slabiny a potenciál pro další rozpracování.
Národní plán obnovy; případová studie; vztahová škola; segregovaná škola; sociálně znevýhodnněí žáci
Agasisti, T., Avvisati, F., Borgonovi, F., & Longobardi, S. (2021). What school factors are associated with the success of socio-economically disadvantaged students? An empirical investigation using PISA data. Social Indicators Research, 157, 749–781. https://doi.org/10.1007/s11205-021-02668-w
Aspelin, J. (2017). We can recite it in chorus now!: An interactionist approach to the teacher-student relationship and teachers’ relational competence. Classroom Discourse, 8(1), 55–70. https://doi.org/10.1080/19463014.2016.1271991
Bertrand, Y. (1998). Soudobé teorie vzdělávání. Portál.
Biesta, G. J. J. (2004). “Mind the gap!” Communication and the educational relation. In Ch. Bingham & A. M. Sidorkin (Eds.), No education without relation (pp. 11–22). Peter Lang.
Bittnerová, D. (2002). Rvačka jako kulturní forma. Pražská skupina školní etnografie, 1(8), 1–48.
Boaler, J. (2008). Promoting ‘relational equity’ and high mathematics achievement through an innovative mixed-ability approach. British Educational Research Journal, 34(2), 167–194. https://doi.org/10.1080/01411920701532145
Bourdieu, P. (1977). Cultural reproduction and social reproduction. In J. Karabel & A. H. Halsey (Eds.), Power and ideology in education (pp. 487–511). Oxford University Press.
Brom, C., Lukavský, J., Greger, D., Hannemann, T., Straková, J., & Švaříček, R. (2020). Mandatory home education during the COVID-19 lockdown in the Czech Republic: A rapid survey of 1st–9th graders’ parents. Frontiers in Education, 5, 103. https://doi.org/10.3389/feduc.2020.00103
Chen, X., Chen, Y., Yu, X., Wei, J., & Yang, X. (2024). The impact of family socioeconomic status on parental involvement and student engagement during COVID-19 in promoting academic achievement: A longitudinal study in Chinese children. Journal of Experimental Child Psychology, 246, 105992. https://doi.org/10.1016/j.jecp.2024.105992
Dickar, M. (2008). Corridor cultures: Mapping student resistance at an urban school. NYU Press.
Dodge, J. (2006). Differentiation in action. Teaching Resources.
Fraser, N. (2009). Scales of justice: Reimagining political space in a globalizing world. Columbia University Press.
Hamilton, A., Morgan, S., Murphy, B., & Harland, K. (2024). Taking boys seriously: A participatory action research initiative demonstrating the transformative potential of relational education. British Journal of Sociology of Education, 45(2), 284–310. https://doi.org/10.1080/01425692.2024.2315121
Hamilton, A., Morgan, S., Harland, K., & Murphy, B. (2025). Embedding masculinities within a gender conscious relational pedagogy to transform education with boys experiencing compounded educational disadvantage. Pedagogy, Culture & Society, 33(3), 961–981. https://doi.org/10.1080/14681366.2024.2301726
Hickey, A., & Riddle, S. (2022). Relational pedagogy and the role of informality in renegotiating learning and teaching encounters. Pedagogy, Culture & Society, 30(5), 787–799. https://doi.org/10.1080/14681366.2021.1875261
Hickey, A., & Riddle, S. (2023). The practice of relationality in classrooms: Beyond relational pedagogy as empty signifier. Teachers and Teaching, 29(7–8), 821–832. https://doi.org/10.1080/13540602.2023.2202389
Hickey, A., & Riddle, S. (2024). Proposing a conceptual framework for relational pedagogy: Pedagogical informality, interface, exchange and enactment. International Journal of Inclusive Education, 28(13), 3271–3285. https://doi.org/10.1080/13603116.2023.2259906
Jarkovská, L., Lišková, K., Obrovská, J., & Souralová, A. (2015). Etnická rozmanitost ve škole: Stejnost v různosti. Portál.
Kašparová, I., & Souralová, A. (2018). „Od lokální k cikánské škole“: Homogenizace školní třídy a měnící se role učitele. Orbis scholae, 8(1), 79–96. https://doi.org/10.14712/23363177.2015.6
Katrňák, T. (2004). Odsouzeni k manuální práci: Vzdělanostní reprodukce v dělnické rodině. Sociologické nakladatelství.
Lincoln, Y. S., & Guba, E. G. (1985). Naturalistic inquiry. SAGE.
Lojdová, K. (2015a). Není nekázeň jako nekázeň: Rezistentní chování žáků jako projev moci ve školní třídě. Orbis scholae, 9(1), 113–117. https://doi.org/10.14712/23363177.2015.74
Lojdová, K. (2015b). Skryté kurikulum, žité příběhy: Narativy studentů učitelství o škole. Pedagogická orientace, 25(5), 649–670. https://doi.org/10.5817/PedOr2015-5-649
Lojdová, K., & Manea, B. E. C. (2025). „Vím, že jsou tam inteligentní lidi.“ Volba soukromé školy rodiči jako investice do sociálního kapitálu. Sociologický časopis, 61(4), 375–399. https://doi.org/10.13060/csr.2024.017
Lukas, J., & Lojdová, K. (2018). Řízení třídy: Přístupy, oblasti, strategie. Pedagogika, 68(2), 155–172. https://doi.org/10.14712/23362189.2017.1180
Lyle, E. (2019). Fostering a relational pedagogy: Self-study as transformative praxis. Brill.
Magro, S. W., et al. (2023). Meta-analytic associations between the student-teacher relationship scale and students’ social competence with peers. School Psychology Review, 53(5), 496–522. https://doi.org/10.1080/2372966X.2023.2258767
Majcík, M., & Obrovská, J. (2025). Teaching strategies for engaging socially disadvantaged students in the classroom. International Journal of Educational Development, 117, 103372. https://doi.org/10.1016/j.ijedudev.2025.103372
McLaren, P. L. (1985). The ritual dimensions of resistance: Clowning and symbolic inversion. Journal of Education, 167(2), 84–97.
Murray, C., & Pianta, R. C. (2007). The importance of teacher-student relationships for adolescents with high incidence disabilities. Theory Into Practice, 46(2), 105–112. https://doi.org/10.1080/00405840701232943
Nekorjak, M., Souralová, A., & Vomastková, K. (2011). Uvíznutí v marginalitě: Vzdělávací trh „romské školy“ a reprodukce sociálně prostorových nerovností. Sociologický časopis, 47(4), 657–680. https://doi.org/10.13060/00380288.2011.47.4.03
Němec, Z. (n. d.). Kdo jsou žáci se sociálním znevýhodněním? Identifikace jako první krok na cestě k podpoře... EDU.cz. https://edu.gov.cz/kdo-jsou-zaci-se-socialnim-znevyhodnenim-identifikace-jako-prvni-krok-na-ceste-k-podpore/
Obrovská, J. (2016). Frajeři, rapeři a propadlíci: Etnografie etnicity a etnizace v desegregované školní třídě. Sociologický časopis, 52(1), 53–78. https://doi.org/10.13060/00380288.2016.52.1.242
Obrovská, J., Majcík, M., & Simonová, J. (2025). Achievement vs. engagement: Providing support in socially disadvantaged schools. British Educational Research Journal, 51(2), 1039–1072. https://doi.org/10.1002/berj.4105
Seawright, J. (2016). Multi-method social science: Combining qualitative and quantitative tools. Cambridge University Press.
Simonová, N., & Soukup, P. (2009). Reprodukce vzdělanostních nerovností v České republice po sametové revoluci v evropském kontextu. Sociologický časopis, 45(5), 935–965.
Simonová, J., & Straková, J. (2025). Breakfast clubs in the Czech Republic: Food security, socialisation, education, or participation? Humanities and Social Sciences Communications, 12(1), 1–9. https://doi.org/10.1057/s41599-025-04889-7
Smyth, J., Down, B., & McInerney, P. (2010). ‘Hanging in with kids’ in tough times: Engagement in contexts of educational disadvantage in the relational school. Peter Lang.
Stake, R. E. (1995). The art of case study research. Sage.
Straková, J., et al. (2023). Jak si školy vybírají podpůrná opatření pro sociálně znevýhodněné žáky. In Zdravotní a systémová rizika v centru zájmu: Výroční konference SYRI 2023.
Taylor, P. C. (1998). Constructivism: Value added. In B. Fraser & K. Tobin (Eds.), International handbook of science education. Springer.
Te Riele, K., et al. (2017). Exploring the affective dimension of teachers’ work in alternative school settings. Teaching Education, 28(1), 56–71. https://doi.org/10.1080/10476210.2016.1238064
Vlčková, K., et al. (2015). Z posluchárny za katedru: Mocenské vztahy ve výuce studentů učitelství. Masarykova univerzita.
Williams, P. E. (2003). Roles and competencies for distance education programs in higher education institutions. The American Journal of Distance Education, 17(1), 45–57. https://doi.org/10.1207/S15389286AJDE1701_4
Willis, P. (1977). Learning to labor: How working class kids get working class jobs. Columbia University Press.
Wubbels, T., Den Brok, P., Tartwijk, J. V., & Levy, J. (2012). Interpersonal relationships in education: An overview of contemporary research. Sense Publishers.
Yazan, B. (2015). Three approaches to case study methods in education: Yin, Merriam, and Stake. The Qualitative Report, 20(2), 134–151. https://doi.org/10.46743/2160-3715/2015.2102
Yin, R. K. (2002). Case study research: Design and methods. Sage.
Copyright © 2026 Studia paedagogica