Přínosy a rizika evidence-based pedagogického výzkumu v éře výkonnosti a efektivity: kritický esej
Roč.31,č.1(2026)
Pedagogickému výzkumu dnes dominuje diskurz evidence. Kritický esej se věnuje vývoji a důsledkům pedagogického výzkumu zaměřeného na hledání důkazů. Zařazuje ho do rámce akademické nové veřejné správy (NPM) a jejího důrazu na vykazování, performativitu a efektivnost. Imperativ efektivnosti ovšem z pedagogické vědy a veřejných debat vytěsnil otázky účelu a povahy vzdělávání – co je efektivní vzdělávání se stává důležitějším, než co je kvalitní vzdělávání. Nicméně je třeba ukázat na důvody přitažlivosti dat a důkazů. Je důležité porozumět epistemické povaze pedagogického výzkumu pod imperativem tvorby důkazů. Data přeměněná na důkazy přitom nejsou hodnotově neutrální. Výchovnou realitu tedy normativně utváří. Normativní závaznost důkazů se však liší u různých uživatelů podle jejich potřeb, očekávání a specifického způsobu zpracování výsledků výzkumu fungujících nakonec jako důkaz. A konečně, zdánlivě neutrální nástroje veřejné správy ve vědní politice, ve vzdělávání nebo v profesních kvalifikacích vedly k proměně mocenských vztahů mezi těmi, kdo rozhodují, co bude považováno za důkaz, a těmi, kteří se jim podřizují. Tím došlo k proměně akademické kultury a jejího vztahu ke školské politice.
akontabilita; pedagogický výzkum; školní efektivnost; diskurz evidence; datafikace; akademická kultura
Biesta, G. J. J. (2007). Why ‘what works’ won’t work: Evidence-based practice and the democratic deficit of educational research. Educational Theory, 57(1), 1–22. https://doi.org/10.1111/j.1741-5446.2006.00241.x
Chapman, C., Armstrong, P., Harris, A., Muijs, D., Reynolds, D., & Sammons, P. (2012). School effectiveness and improvement: Research, policy and practice challenging the orthodoxy? Routledge.
Charlot, B. (1997). Du rapport au savoir: Éléments pour une théorie. Anthropos.
Charlot, B., Bautier, E., & Rochex, J.-Y. (1992). École et savoir dans les banlieues... et ailleurs. Armand Colin.
Javornik, Š., & Klemenčič Mirazchiyski, E. (2023). Factors contributing to school effectiveness: A systematic literature review. European Journal of Investigation in Health, Psychology and Education, 13(10), 2095–2111. https://doi.org/10.3390/ejihpe13100148
Jencks, C., et al. (1972). Inequality: A reassessment of the effect of family and schooling in America. Basic Books.
Kirschner, P., & van Merriënboer, J. (2013). Do learners really know best? Urban legends in education. Educational Psychologist, 48(3), 169–183. https://doi.org/10.1080/00461520.2013.804395
Knecht, P., & Tůma, F. (2020). Citační etika v pedagogickém výzkumu: K vynucování citací a zakládání citačních kartelů. Studia paedagogica, 25(3), 187–212. https://doi.org/10.5817/SP2020-3-7
Law, J. (2009). Actor network theory and material semiotics. In B. S. Turner (Ed.), The new Blackwell companion to social theory (pp. 141–158). Wiley-Blackwell.
Lewis, S., & Holloway, J. (2019). Datafying the teaching ‘profession’: Remaking the professional teacher in the image of data. Cambridge Journal of Education, 49(1), 35–51.
Lewis, S., & Lingard, B. (2022). PISA for sale? Creating profitable policy spaces through the OECD’s PISA for schools. Bristol University Press. https://doi.org/10.51952/9781447359029.ch005
Lewis, S., & Hartong, S. (2022). New shadow professionals and infrastructures around the datafied school: Topological thinking as an analytical device. European Educational Research Journal, 21(6), 946–960.
Lingard, B., Martino, W., Rezai-Rashti, G., & Sellar, S. (2016). Globalizing educational accountability. Routledge.
Lojdová, K. (2016). Konec akademické svobody v éře neoliberalismu? Pedagogická orientace, 26(4), 605–630. https://doi.org/10.5817/PedOr2016-4-605
Madsen, M., Martinez Lunde, I., Piattoeva, N., & Karseth, B. (2025). Introduction: Time and temporality in the datafied governance of education. Critical Studies in Education, 66(2), 109–125. https://doi.org/10.1080/17508487.2025.2453518
Mikulan, P., & Sinclair, N. (2024). Coloniality of time: Defacing unsustainable temporal paradigms in educational research and practice. In D. R. Cole, M. M. Rafe, & G. Y. A. Yang-Heim (Eds.), Educational research and the question(s) of time. Springer. https://doi.org/10.1007/978-981-97-3418-4_5
Morse, J. M. (2006). The politics of evidence. Qualitative Health Research, 16(3), 395–404. https://doi.org/10.1177/1049732305285482
Mountz, A., et al. (2015). For slow scholarship: A feminist politics of resistance through collective action in the neoliberal university. ACME: An International Journal for Critical Geographies, 14(4), 1235–1259. https://doi.org/10.14288/acme.v14i4.1058
Muller, J. Z. (2018). The tyranny of metrics. Princeton University Press.
Münich, D., Ondko, P., & Straka, J. (2012). Dopad vzdělanosti na dlouhodobý hospodářský růst a deficity důchodového systému. IDEA CERGE-EI.
Münich, D., & Federičová, M. (2015). Srovnání obliby školy a matematiky pohledem mezinárodních srovnání. Pedagogická orientace, 25(4), 557–582. https://doi.org/10.5817/PedOr2015-4-557
Oakley, A. (2000). Experiments in knowing: Gender and method in the social sciences. Polity Press.
Prensky, M. (2001). Digital natives, digital immigrants. Part 1. On the Horizon, 9(5), 1–6. https://doi.org/10.1108/10748120110424816
Průcha, J. (2015). Pedagogické časopisy: Jejich využívání jako informačních zdrojů. Pedagogická orientace, 25(1), 122–130. https://doi.org/10.5817/PedOr2015-1-122
Rendl, M., & Štech, S. (2012). Should learning (mathematics) at school aim at knowledge or at competences? Orbis scholae, 6(2), 23–39. https://doi.org/10.14712/23363177.2015.38
Rey, O. (2006). What is “good” research in education? Cellule Veille scientifique et technologique.
Rey, O. (2014). Entre laboratoire et terrain: Comment la recherche fait ses preuves en éducation. IFÉ.
Rey, O. (2018). A-t-on vraiment besoin d’une solide recherche en éducation? Diversité, 192, 41–46. https://doi.org/10.3406/diver.2018.4691
Rutter, M., & Maughan, B. (2002). School effectiveness findings 1979–2002. Journal of School Psychology, 40(6), 451–475. https://doi.org/10.1016/S0022-4405(02)00124-3
Slavin, R. E. (2008). Evidence-based reform in education: What will it take? European Educational Research Journal, 7(1), 124–128. https://doi.org/10.2304/eerj.2008.7.1.124
Slavin, R. E. (2013). Overcoming the four barriers to evidence-based education. Education Week, 32(29), 1–2.
Slavin, R., & Cheung, A. C. K. (2017). Lessons learned from large-scale randomized experiments. Journal of Education for Students Placed at Risk (JESPAR), 22(4), 253–259. https://doi.org/10.1080/10824669.2017.1360774
Slavin, R. E., Cheung, A., & Zhuang, T. (2021). How could evidence-based reform advance education? Review of Education, 4(1), 7–24. https://doi.org/10.1177/2096531120976060
Smyth, J. (2017). The toxic university: Zombie leadership, academic rock stars, and neoliberal ideology. Palgrave Macmillan.
Stöckelová, T. (Ed.). (2009). Akademické poznávání, vykazování a podnikání. SLON.
Štech, S. (2010). Co zakrývá údajná reforma vysokých škol? In J. Keller et al. (Eds.), Proč nezavádět školné (pp. 18–25).
Štech, S. (2016). Velká regrese? Proměny vzdělávání mezi hlasy politiků, expertů a rodičů. In M. Strouhal & S. Štech (Eds.), Vzdělání a dnešek (pp. 179–201). Karolinum.
Štech, S. (2021). Výzkum, experti a politici – podivuhodný život ideje inkluzivního vzdělávání v ČR. Pedagogika, 71(3), 403–420.
Šimáková, M. (2024). Education experts: Agents of contemporary educational discourse? Journal of Pedagogy, 15(1), 71–95. https://doi.org/10.2478/jped-2024-0004
Švaříček, R. (2013). Konec pedagogiky: Kritický esej. Studia paedagogica, 18(2–3), 55–72. https://doi.org/10.5817/SP2013-2-3-4
Tricot, A. (2018). De l’utilité des connaissances produites par la recherche en éducation. Diversité, 192, 35–40. https://doi.org/10.3406/diver.2018.4690
Veen, W., & Vrakking, B. (2006). Homo zappiens: Growing up in a digital age. Network Continuum Education.
Verger, A., Fontdevila, C., & Zancajo, A. (2016). The privatization of education: A political economy of global education reform. Teachers College Press.
Vinokur, A. (2009). Education and work: The great upheaval. Sísifo – Educational Sciences Journal, 10, 95–98.
Vybíral, Z. (2017). Co je nového v psychologii. Nová beseda.
Weiss, C. H. (1979). The many meanings of research utilization. Public Administration Review, 39(5), 426–431.
Whitty, G. (2006). Education(al) research and education policy making: Is conflict inevitable? British Educational Research Journal, 32(2), 159–176. https://doi.org/10.1080/01411920600568919
Wirthová, J. (2019). How to write a proof: Patterns of justification in strategic documents for educational reform. Teorie vědy/Theory of Science, 41(2), 307–335. https://doi.org/10.46938/tv.2019.488
Wirthová, J. (2020). Legitimizace vzdělávacích reforem: Strategické dokumenty a konkurenční režimy vědění. Sociologický časopis, 56(4), 491–521. https://doi.org/10.13060/csr.2020.016
Young, M. F. D. (1971). Knowledge and control: New directions for the sociology of education. Collier-Macmillan.
Copyright © 2026 Studia paedagogica