Netradiční vysokoškolští studenti: charakteristiky a potenciál odloženého studia

Roč.24,č.1(2019)
Studia paedagogica

Abstrakt
Článek je věnován tématu tzv. netradičních studentů v terciárním vzdělávání. Nejprve vysvětlujeme, proč považujeme za důležité se tomuto tématu věnovat, a to tím, že upozorňujeme na změny v širším společenském kontextu. Konkrétně se jedná o proměny tradiční podoby univerzitního studia a o proměny individuálních životních drah. V tomto kontextu shrnujeme, jak je možné skupinu netradičních studentů vymezit, přičemž v této studii je pro nás klíčovým dělítkem přetržka ve vzdělávací dráze po ukončení střední školy. U takto vymezené skupiny za pomoci rešerše primárně zahraniční literatury odpovídáme na následující otázky: s jakými motivy na vysokou školu vstupují, jaká jsou specifika při přechodu do studia a čím se vyznačuje jejich studium. Výsledkem je pohled na netradiční studenty jako na rostoucí skupinu, která má potenciál významně obohatit terciární vzdělávání.

Klíčová slova:
netradiční studenti; vysokoškolští studenti; celoživotní učení; terciární vzdělávání; kariérní dráha; životní dráha
Reference

[1] Amundson, N., Parker, P., & Arthur, M. (2002). Merging two worlds: Linking occupational and organisational career counselling. Australian Journal of Career Development, 11(3), 26–35. | DOI 10.1177/103841620201100314

[2] Askham, P. (2008). Context and identity: Exploring adult learners' experiences of higher education. Journal of Further and Higher Education, 32(1), 85–97. | DOI 10.1080/03098770701781481

[3] Barrow, R., & Keeney, P. (2001). Lifelong learning and personal fulfillment. In D. Aspin, J. Chapman, M. Hatton, & Y. Sawano (Eds.), International Handbook on Lifelong Learning (s. 53–60). Dordrecht: Springer.

[4] Bauman, Z. (1995). Úvahy o postmoderní době. Praha: SLON.

[5] Bourgeois, E., Duke, C., Guyot, J. L., & Merrill, B. (1999). The adult university. Buckingham: SRHE and Open University Press.

[6] Bye, D., Pushkar, D., & Conway, M. (2007). Motivation, interest, and positive affect in traditional and nontraditional undergraduate students. Adult Education Quarterly, 57(2), 141–158. | DOI 10.1177/0741713606294235

[7] Daiva, T. (2017). The concept of nontraditional student. Vocational Training: Research And Realities, 28(1), 40–60.

[8] Davies, P. (2001). For me or not for me? Fragility and risk in mature students' decision‐making. Higher Education Quarterly, 55(2), 185–203. | DOI 10.1111/1468-2273.00182

[9] Dvořáčková, J., Pabian, P., Smith, S., Stöckelová, T., Šima, K., & Virtová, T. (2014). Politika a každodennost na českých vysokých školách: Etnografické pohledy na vzdělávání a výzkum. Praha: SLON.

[10] Entwistle, N. J. (1997). The approaches and study skills inventory for students (ASSIST). Edinburgh: Centre for Research on Learning and Instruction, University of Edinburgh.

[11] Eppler, M. A., Carsen-Plentl, C., & Harju, B. L. (2000). Achievement goals, failure attributions, and academic performance in nontraditional and traditional college students. Journal of Social Behavior and Personality, 15(3), 353–372.

[12] Farrell, G. M., & Mudrack, P. E. (1992). Academic involvement and the nontraditional student. Psychological Reports, 71(3), 707–713. | DOI 10.2466/pr0.1992.71.3.707

[13] Francois, E. J. (2014). Motivational orientations of non-traditional adult students to enroll in a degree-seeking program. New Horizons in Adult Education and Human Resource Development, 26(2), 19–35. | DOI 10.1002/nha3.20060

[14] Gee, J. P., Hull, G., & Lankshear, C. (1996). The new work order: Behind the language of the new capitalism. Sydney: Allen & Unwin.

[15] Gilardi, S., & Guglielmetti, C. (2011). University life of non-traditional students: Engagement styles and impact on attrition. The Journal of Higher Education, 82(1), 33–53. | DOI 10.1353/jhe.2011.0005

[16] Ginzberg, E. (1984). Career development. In D. Brown & L. Brooks (Eds.), Career choice and development: Applying contemporary theories to practice (s. 172–190). San Francisco: Jossey-Bass.

[17] Hlaďo, P., & Ježek, S. (2018). Measurement of career-specific parental behaviors perceived by Czech adolescents. Studia paedagogica, 23(2), 101–135. | DOI 10.5817/SP2018-2-7

[18] Hoyert, M. S., & O'Dell, C. D. (2009). Goal orientation and academic failure in traditional and nontraditional aged college students. College Student Journal, 43(4), 1052–1061.

[19] Christie, H., Tett, L., Cree, V. E., Hounsell, J., & McCune, V. (2008). 'A real rollercoaster of confidence and emotions': Learning to be a university student. Studies in Higher Education, 33(5), 567–581. | DOI 10.1080/03075070802373040

[20] Chung, E., Turnbull, D., & Chur-Hansen, A. (2017). Differences in resilience between 'traditional' and 'non-traditional' university students. Active Learning in Higher Education, 18(1), 77–87. | DOI 10.1177/1469787417693493

[21] Jarvis, P. (2004). Adult education & lifelong learning. London: Routledge Falmer.

[22] Jinkens, R. C. (2009). Nontraditional students: Who are they? College Student Journal, 43(4), 979–987.

[23] Justice, E. M., & Dornan, T. M. (2001). Metacognitive differences between traditional-age and nontraditional-age college students. Adult Education Quarterly, 51(3), 236–249. | DOI 10.1177/074171360105100305

[24] Kasworm, C. E. (1990). Adult undergraduates in higher education: A review of past research perspectives. Review of Educational Research, 60(3), 345–372. | DOI 10.3102/00346543060003345

[25] Keller, J., & Tvrdý, L. (2008). Vzdělanostní společnost? Chrám, výtah a pojišťovna. SLON.

[26] Kvitkovičová, L., Mareš, J., Širůček, J., & Lacinová, L. (2016). Vynořující se dospělost v životní doméně studia a světa práce: Mezi vysokou školou a prací. In L. Lacinová, S. Ježek, & P. Macek, Cesty do dospělosti: Psychologické a sociální charakteristiky dnešních dvacátníků (s. 75–92). Brno: Masarykova univerzita.

[27] Lacinová, L., Ježek, S., & Macek, P. (2016). Cesty do dospělosti: Psychologické a sociální charakteristiky dnešních dvacátníků. Brno: Masarykova univerzita.

[28] Leathwood, C., & O'Connell, P. (2003). 'It's a struggle': The construction of the 'new student' in higher education. Journal of Education Policy, 18(6), 597–615. | DOI 10.1080/0268093032000145863

[29] Leiblová, Z. (2008). Zákon o zaměstnanosti s komentářem včetně prováděcích předpisů k 1. 4. 2008. Olomouc: ANAG.

[30] Mareš, J. (1998). Styly učení žáků a studentů. Praha: Portál.

[31] McCune, V., Hounsell, J., Christie, H., Cree, V. E., & Tett, L. (2010). Mature and younger students' reasons for making the transition from further education into higher education. Teaching in Higher Education, 15(6), 691–702. | DOI 10.1080/13562517.2010.507303

[32] Michie, F., Glachan, M., & Bray, D. (2001). An evaluation of factors influencing the academic self-concept, self-esteem and academic stress for direct and re-entry students in higher education. Educational Psychology, 21(4), 455–472. | DOI 10.1080/01443410120090830

[33] MŠMT. (2007). Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. Praha: VÚP.

[34] MŠMT. (2019). Data o studentech, poprvé zapsaných a absolventech vysokých škol. Dostupné z http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/data-o-studentech-poprvezapsanych-a-absolventech-vysokych

[35] Nováčková, E. (2013). Dvě vysokoškolsky studující generace v rodině a jejich mezigenerační učení (Bakalářská práce). Dostupné z https://is.muni.cz/th/rbgq4/?so=nx

[36] Novotný, P. (2009). Učení pro pracoviště. Prostor pro uplatnění konceptu workplace learning v českém prostředí. Brno: Masarykova univerzita.

[37] Pabian, P. (2008). Od elitního přes masové k univerzálnímu terciárnímu vzdělávání: Koncepce Martina Trowa. Aula, 16(2), 31–40.

[38] Pabian, P. (2012). Jak se učí na vysokých školách: Výzkumný směr "přístupů k učení". AULA, 20(1), 48–77.

[39] Pascarella, E. T., & Terenzini, P. T. (1979). Interaction effects in Spady and Tinto's conceptual models of college attrition. Sociology of Education, 52(4), 197–210. | DOI 10.2307/2112401

[40] Prudký, L., Pabian, P., & Šima, K. (2010). České vysoké školství. Na cestě od elitního k univerzálnímu vzdělávání 1989–2009. Praha: Grada.

[41] Rabušicová, M., Brücknerová, K., Kamanová, L., Novotný, P., Pevná, K., & Vařejková, Z. (2016). Mezigenerační učení. Teorie, výzkum, praxe. Brno: Masarykova univerzita.

[42] Rabušicová, M., & Rabušic, L. (Eds.). (2008). Učíme se po celý život? Brno: Masarykova univerzita.

[43] Read, B., Archer, L., & Leathwood, C. (2003). Challenging cultures? Student conceptions of 'belonging' and 'isolation' at a post-1992 university. Studies in Higher Education, 28(3), 261–277. | DOI 10.1080/03075070309290

[44] Reay, D., Ball, S., & David, M. (2002). 'It's taking me a long time but I'll get there in the end': Mature students on access courses and higher education choice. British Educational Research Journal, 28(1), 5–19. | DOI 10.1080/01411920120109711

[45] Richardson, J. T. (1994). Mature students in higher education: I. A literature survey on approaches to studying. Studies in Higher Education, 19(3), 309–325. | DOI 10.1080/03075079412331381900

[46] Richardson, J. T. (1995). Mature students in higher education: II. An investigation of approaches to studying and academic performance. Studies in Higher Education, 20(1), 5–17. | DOI 10.1080/03075079512331381760

[47] Salamonson, Y., Weaver, R., Chang, S., Koch, J., Bhathal, R., Khoo, C., & Wilson, I. (2013). Learning approaches as predictors of academic performance in first year health and science students. Nurse Education Today, 33(7), 729–733. | DOI 10.1016/j.nedt.2013.01.013

[48] Scott, L. M., & Lewis, C. W. (2011). Nontraditional college students: Assumptions, perceptions, and directions for a meaningful academic experience. International Journal of Interdisciplinary Social Sciences, 6(4), 1–10.doi:10.18848/1833-1882/CGP/v06i04/52068 | DOI 10.18848/1833-1882/CGP/v06i04/52068

[49] Schuetze, H. G. (2014). From adults to non-traditional students to lifelong learners in higher education: Changing contexts and perspectives. Journal of Adult and Continuing Education, 20(2), 37–55. | DOI 10.7227/JACE.20.2.4

[50] Schuetze, H. G., & Slowey, M. (2002). Participation and exclusion: A comparative analysis of non-traditional students and lifelong learners in higher education. Higher education, 44(3–4), 309–327. | DOI 10.1023/A:1019898114335

[51] Simonová, N., & Hamplová, D. (2016). Další vzdělávání dospělých v České republice – kdo se ho účastní a s jakými důsledky? Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 52(1), 3–25.

[52] Souto-Otero, M., & Whitworth, A. (2017). Adult participation in higher education and the 'knowledge economy': A cross-national analysis of patterns of delayed participation in HE across 15 European countries. British Journal of Sociolog y of Education, 38(6), 763–781. | DOI 10.1080/01425692.2016.1158639

[53] Swain, J., & Hammond, C. (2011). The motivations and outcomes of studying for part-time mature students in higher education. International Journal of Lifelong Education, 30(5), 591–612. | DOI 10.1080/02601370.2011.579736

[54] Šeďová, K., & Novotný, P. (2006). Vzdělávací potřeby ve vztahu k účasti na vzdělávání dospělých. Pedagogika, LVI(2), 140–151.

[55] Šimek, D. (2007). Plíživá změna. Andragogika, (4), 8–9.

[56] Trow, M. (1973). Problems in the transition from elite to mass higher education. Berkeley: Carnegie Commission on Higher Education.

[57] Trow, M. (2006). Reflections on the transition from elite to mass to universal access: Forms and phases of higher education in modern societies since WWII. In J. J. F. Forest & P. G. Altbach (Eds.), International handbook of higher education (s. 243–280). Dordrecht: Springer.

[58] Twigg-Flesner, A. (2018). The end of lifelong learning – where have all the mature undergraduate students gone? A literature review and practical recommendations from a case study in England. In J. Hoffman, P. Blessinger, & M. Makhanya (Eds.), Perspectives on diverse student identities in higher education: International perspectives on equity and inclusion (s. 129–145). Bingley: Emerald Publishing Limited.

[59] Waller, R. (2006). 'I don't feel like 'a student', I feel like 'me'!': The over-simplification of mature learners' experience(s). Research in Post-Compulsory Education, 11(1), 115–130. | DOI 10.1080/13596740500508019

[60] Wilcox, P., Winn, S., & Fyvie-Gauld, M. (2005). 'It was nothing to do with the university, it was just the people': The role of social support in the first-year experience of higher education. Studies in Higher Education, 30(6), 707–722. | DOI 10.1080/03075070500340036

[61] Wolfe, D. M., & Kolb, D. A. (1980). Career development, personal growth, and experimental learning. In J. W. Springer (Ed.), Issues in career and human resource development (s. 1–11). Madison: American Society for Training and Development.

Metriky

915

Views

740

PDF views