„Všichni vědí, že opisovat se nemá, ale stejně to každý dělá.“ Pedagogický pohled na paradoxy „férového“ opisování
Roč.18,č.2-3(2013)
Studia paedagogica: Dobro a zlo ve výchově
Tato empirická studie ukazuje, že žáci a učitelé na zkoumané švédské střední škole považují kontrolu procedur při ověřování znalostí a udělování hodnocení za natolik neadekvátní, že zde existuje riziko neférovosti distribuce výsledného hodnocení. V tržně orientovaném a konkurenčně pojatém systému školství, který se řídí podle stanovených cílů a dosažených výsledků, se na známky často pohlíží jako na nejlepší měřítko kvality vzdělávání. Známky tak nabývají na významu pro jednotlivé žáky, učitele i školy. Nejhorší známka, která stále ještě znamená úspěšné hodnocení v předmětu, je obzvlášť důležitá a představuje jakousi tvrdou měnu vzdělanosti, neboť znamená hranici mezi neúspěchem a dosažením cíle. Data sebraná v diskusích o normách ukazují, že žáci i učitelé, diskutujíce odděleně, pohlížejí na opisování ve školách s tolerancí založenou na pojmu spravedlnosti a opisování vnímají jako z působ zajištění férovosti distribuce známek, přičemž obzvlášť tolerantně přistupují k opisování těch žáků, kteří by jinak riskovali hodnocení nedostatečně. Společensky sjednané normy explicitní zákaz y podvádění na školách žáci ani učitelé nerespektují a naopak některé formy podvodů podporují. Tato podvojná agenda, o níž všichni vědí, je pečlivě střeženým tajemstvím, a proto také dochází k její reprodukci.
podvádění; střední škola; spravedlnost; norma; tržní orientace
Apple, M. W. (2006). Educating the “right” way: Markets, standards, God, and inequality. New York: Routledge.
Baier, M., & Svensson, M. (2009). Om normer. Malmö: Liber.
Ball, S. J. (2007). Education Plc. Understanding private sector participation in public sector education. Abingdon, Oxon: Routledge.
Biesta, G. J. J. (2006). Beyond learning: Democratic education for a human future. Boulder: Paradigm Publishers.
Colquitt, J. A. (2001). On the dimensionality of organizational justice: A construct validation of a measure. Journal of Applied Psychology, 86(3), 386–400. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/11419799 DOI: 10.1037/0021-9010.86.3.386
Davis, S. F., Drinan, P. F., & Gallant, T. B. (2009). Cheating in school: what we know and what we can do. Malden: Wiley-Blackwell.
Deephouse, D. L., & Suchman, M. C. (2008). Legitimacy in organizational institutionalism. In R. Greenwood, C. Oliver, K. Sahlin, & R. Suddaby (Eds.), The SAGE handbook of organizational institutionalism (s. 49–77). Thousand Oaks: Sage.
Duplaga, E. A., & Astani, M. (2010). An Exploratory Study of Student Perceptions of Which Classroom Policies Are Fairest. Decision Sciences Journal of Innovative Education, 8(1), 9–33. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1540-4609.2009.00241.x/full DOI: 10.1111/j.1540-4609.2009.00241.x
Durkheim, E. (2002). Moral education. Mineola: Dover Publications.
Finnemore, M., & Sikkink, K. (1998). International norm dynamics and political change. International Organization, 52(4), 887–917. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/2601361 DOI: 10.1162/002081898550789
Forsberg, E., & Wallin, E. (2006). Bokslut. In E. Forsberg & E. Wallin (Eds.), Skolans kontrollregim – ett kontraproduktivt system för styrning (s. 172–183). Stockholm: HLS förlag.
Giroux, H. (2002). The corporate war against higher education. Dostupné z: http://www.henryagiroux.com/online_articles/corporate_war.htm
Horne, C. (2001). Sociological perspectives on the emergence of norms. In M. Hechter & K.-D. Opp (Eds.), Social norms (s. 3–34). New York: Russell Sage Foundation.
Hult, Å., & Hult, H. (2003). Att fuska och plagiera: ett sätt att leva eller ett sätt att överleva? Linköping: Centrum för undervisning och lärande (CUL), Linköping university.
Hydén, H. (2002). Normvetenskap. Lund: Sociologiska institutionen, Lund university. Jackson, P. W., Boostrom, R. E., & Hansen, D. T. (1993). The moral life of schools. San Francisco: Jossey-Bass.
Lundqvist, L. (1984). Aktörer och strukturer. Statsvetenskaplig tidsskrift, 87(1), 1–21. Dostupné z: http://nile.lub.lu.se/ojs/index.php/st/article/view/3392
Mickwitz, L. (2011). Rätt betyg för vem? Betygssättning som institutionaliserad praktik. Stockholm: Stockholm university.
Nilsson, L.-E., Eklöf, A., & Ottosson, T. (2005). “I was just helping her understand”: Malignant positioning as cheaters and the conflict between student culture and academic tradition in disciplinary hearings. Paper presented at The 8th World Conference on Computers in Education. South Africa: Cape Town.
Nucci, L. P. (2001). Education in the moral domain. Cambridge: Cambridge University Press.
Nussbaum, M. C. (2010). Not for profit – why democracy needs the humanities. Princeton: Princeton University Press.
Parsons, T. (1977). Social systems and the evolution of action theory. New York: Free Press Cooperation.
Petersson, O., & Rothstein, B. (2001). In R. D. Putnam, Den ensamme bowlaren (s. 7–12). Stockholm: SNS förlag.
Rothstein, B. (2005). Social traps and the problem of trust. Cambridge: Cambridge University Press.
Skolinspektionen (2011). Betyg i gymnasieskolan. Kvalitetsgranskning. Rapport 2011:4. Dostupné z: http://www.skolinspektionen.se/Documents/Kvalitetsgranskning/betygssattningengymII/kvalgr-betyggy2-samf.pdf
Skolverket (2004). Handlingsplan för en rättssäker och likvärdig betygssättning. Dnr 00-2004-556. Dostupné z: http://www.skolverket.se/contect/1/c4/07/76/Handlingsplan_betygssattning.pdf
Copyright © 0 Studia paedagogica