Postoje rodičů k volbě základní školy

Roč.20,č.3(2015)
Studia paedagogica

Abstrakt
Volba základní školy patří k důležitým mechanizmům ovlivňujícím nerovnosti ve vzdělávání. Pro jakoukoliv změnu v rozdělování žáků do základních škol je důležité znát postoje rodičů a při návrhu opatření vzdělávací politiky s nimi pracovat. Příspěvek přináší výsledky šetření, které se zabývalo analýzou postojů rodičů k volbě školy a k časné vnější diferenciaci. Výzkum vychází z kvantitativního šetření reprezentativního výběru rodičů dětí, které absolvovali zápis do povinného vzdělávání a také z kvalitativního šetření – z polostrukturovaných rozhovorů a ohniskových skupin. Studie představuje typologii rodičů, která zohledňuje konfliktní tendence brát do úvahy při volbě školy individuální zájmy dítěte a společnosti. V závěru pak zdůvodňuje potřebu aktivního přístupu k utváření rodičovských postojů.

Klíčová slova:
volba školy; vnější diferenciace; postoje rodičů; základní škola
Reference

[1] Albarracin, D., Zanna, M. P., Johnson, B. T., & Kumkale, G. T. (2005). Attitudes: Introduction and scope. In D. Albarracin, B. T. Johnson, & M. P Zanna (Eds.), The Handbook of Attitudes (s. 3–19). Mahwah, NJ: Lawrence Erlbaum Associates Publishers.

[2] Allport, G. W. (1935). Attitudes. In C. Murchison (Ed.), A handbook of social psychology (s. 789–994). Worcester, MA: Clark University Press.

[3] Ball, S. J. (2003). Class strategies and the education market: The middle classes and social advantage. London: Routledge.

[4] Bourdieu, P. (1986). The Forms of Capital. Handbook of Theory and Research for the Sociology of Education. Ed. J. E. Richardson. New York: Greenwood.

[5] Burgess, S., Greaves, E., Vignoles, A., & Wilson, D. (2011). Parental choice of primary school in England: what types of school do different types of family really have available to them? Policy Studies, 32(5), 531–547. | DOI 10.1080/01442872.2011.601215

[6] Bussell, H. (1998). Parental Choice of Primary School: An Application of Q-Methodology. Service Industries Journal, 18(3), 135–147. | DOI 10.1080/02642069800000036

[7] Charmaz, K. (2006). Constructing Grounded Theory: A Practical Guide Through Qualitative Analysis. Thousand Oaks: Sage Publications.

[8] Creswell, J. W. (2003). Research design: Qualitative, Quantitative, and Mixed Methods Approaches. Thousand Oaks: Sage Publications.

[9] Crozier, G., Reay, D., James, D., Jamieson, F., Beedell, P., Hollingworth, S., & Williams, K. (2008). White middle-class parents, identities, educational choice and the urban comprehensive school: Dilemmas, ambivalence and moral ambiguity. British Journal of Sociology of Education, 29(3), 261–272. | DOI 10.1080/01425690801966295

[10] Dijkgraaf, E., Gradus, R. H. J. M., & de Jong, J. M. (2013). Competition and educational quality: Evidence from the Netherlands. Empirica 40, 607–634. | DOI 10.1007/s10663-012-9195-6

[11] Eagly, A. H., & Chaiken, S. (2007). The advantages of an inclusive definition of attitude. Social Cognition, 25(5), 582–602. | DOI 10.1521/soco.2007.25.5.582

[12] Education policy outlook: Czech Republic (2011). OECD. Dostupné z: http://www.oecd.org/edu/EDUCATION%20POLICY%20OUTLOOK%20CZECH%20REPUBLIC_EN.pdf

[13] Echols, F., McPherson, A., & Willms, J. (1990). Parental choice in Scotland. Journal of Educational Policy, 5(3), 207–222. | DOI 10.1080/0268093900050301

[14] Gamoran, A. (1992). Synthesis of Research / Is Ability Grouping Equitable? Educational Leadership, 50(2), 11–17.

[15] Greger, D. (2006). Vzdělanostní nerovnosti v teoretické reflexi. In P. Matějů et al., (Ne)rovné šance na vzdělání: Vzdělanostní nerovnosti v České republice (s. 21–40). Praha: Academia.

[16] Greger, D., Chvál, M., Walterová, E., & Černý, K. (2009). Názory českých rodičů a veřejnosti na časné rozdělování žáků. Orbis Scholae, 3(3), 51–78. Dostupné z: http://www.orbisscholae.cz/archiv/2009/2009_3_03.pdf

[17] Hanushek, E. A., & W össmann, L. (2006). Does Educational Tracking Affect Performance and Inequality? Differences- in-Differences Evidence Across Countries. The Economic Journal, 116(510), C63–C76. | DOI 10.1111/j.1468-0297.2006.01076.x

[18] Hartl, P., & Hartlová, H. (2010). Velký psychologický slovník. Praha: Portál.

[19] Hastings, J. S., & Weinstein, J. M. (2008). Information, school choice, and academic achievement: Evidence from two experiments. Quarterly Journal of Economics, 123(4), 1373–1414. | DOI 10.1162/qjec.2008.123.4.1373

[20] Heckathorn, D. D. (1997). Respondent-driven sampling: A new approach to the study of hidden populations. Social Problems, 44(2), 174–199. | DOI 10.2307/3096941

[21] Hendl, J. (2005). Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Praha: Portál.

[22] Hollingworth, S., & Williams, K. (2010). Multicultural mixing or middle-class reproduction? The white middle classes in London comprehensive schools. Space & Polity, 14(1), 47–64. | DOI 10.1080/13562571003737767

[23] Kimelberg, S. M., & Billingham, C. M. (2013). Attitudes toward diversity and the school choice process: Middle-class parents in a segregated urban public school district. Urban Education, 48(2), 198–231. | DOI 10.1177/0042085912449629

[24] Komulainen, S. (2012). "White flight" in Finland? A qualitative study into Finnish-born families housing and school choice in Turku. Finnish Yearbook of Population Research, 47, 51–64.

[25] Leix, A. E. (2006). Transkripce audionahrávek v kontextu etickém, metodologickém a technickém (Disertační práce). Brno: Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity.

[26] Matějů, P., & Straková, J. (Eds.). (2006). (Ne)rovné šance na vzdělání. Vzdělanostní nerovnosti v České republice. Praha: Academia.

[27] Matějů, P., Straková, J., & Veselý, A. (Eds.). (2010). Nerovnosti ve vzdělávání. Od měření k řešení. Praha: SLON.

[28] Musset, P. (2012). School choice and equity: current policies in OECD countries and a literature review. OECD Education Working Papers No. 66. Paris: OECD Publishing. Dostupné z: http://www.oecd-ilibrary.org/docserver/download/5k9fq23507vc.pdf?expires=1420809153&id=id&accname=guest&checksum=29FA76E6E9E6E3508DEA69040BC9A1E6

[29] Oskamp, S., & Schultz, P. W. (2005). Attitudes and opinions (3rd ed.). Mahwah, NJ: Erlbaum. 578 s.

[30] Poder, K., & Kerem, K. (2012). School choice and educational returns in the EU: With a focus on Finland and Estonia. Baltic Journal of European Studies, 2(2), 65–86. | DOI 10.11590/bjes.2012.2.04

[31] Procházková, I. (2006). Vzdělávací systém České republiky v mezinárodním srovnání. In P. Matějů et al. (Eds.), (Ne)rovné šance na vzdělání: Vzdělanostní nerovnosti v České republice (s. 92–117). Praha: Academia.

[32] Rangvid, B. (2007). Living and Learning Separately? Ethnic Segregation of School Children in Copenhagen. Urban Studies, 44(7), 1329–1354. | DOI 10.1080/00420980701302338

[33] Schneider, K., Schuchart, C., Weishaupt, H., & Riedel, A. (2012). The effect of free primary school choice on ethnic groups – Evidence from a policy reform. European Journal of Political Economy, 28(4), 430–444. | DOI 10.1016/j.ejpoleco.2012.05.002

[34] Schwarz, N., & Bohner, G. (2001). The construction of attitudes. In A. Tesser & N. Schwarz (Eds.), Blackwell handbook of social psychology: Intraindividual processes (s. 436–457). Maiden, MA: Blackwell Publishers.

[35] STEM/MARK. (2009). Sociologický výzkum zaměřený na analýzu struktury postojů a očekávání veřejnosti k oblasti školství, výchovy a vzdělávání, část 2. Postoje rodičů a žáků ke vzdělávání. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/postoje-a-nazory-verejnosti-skolstvi-a-vzdelavani

[36] Straková, J. (2007). The impact of the structure of the education system on the development of educational inequalities in the Czech republic. Sociologický časopis, 43(3), 589–610.

[37] Straková, J. (2010). Vývoj diferenciace vzdělávacích výsledků na úrovni povinného vzdělávání. In P. Matějů et al. (Eds.), Nerovnosti ve vzdělávání. Od měření k řešení (s. 92–108). Praha: SLON.

[38] Swift, A. (2003). How not to be a hypocrite. School choice for the morally perplexed parent. London: Routledge.

[39] Thomas, W. I., & Znaniecki, F. (1918). The Polish peasant in Europe and America (Vol 1). Boston, MA: Badger. Dostupné z: https://archive.org/details/polishpeasantine01thom

[40] Veselý, A. (2011). Konceptuální rámec pro analýzu vztahu vzdělávací politiky a vzdělávacích výsledků. Orbis scholae, 5(1), s. 23–52.

[41] Veselý, A., & Matějů, P. (2010). Vzdělávací systémy a reprodukce vzdělanostních nerovností. In P. Matějů et al. (Eds.), Nerovnosti ve vzdělávání. Od měření k řešení (s. 38–90). Praha: SLON.

[42] Vowden, K. J. (2012). Safety in numbers? Middle-class parents and social mix in London primary schools. Journal of Education Policy, 27(6), 731–745. | DOI 10.1080/02680939.2012.664286

[43] Walker, M., & Clark, G. (2010). Parental choice and the rural primary school: Lifestyle, locality and loyalty. Journal of Rural Studies, 26, 241–249. | DOI 10.1016/j.jrurstud.2009.12.002

[44] Winters, M. A. (2012). Measuring the effect of charter schools on public school student achievement in an urban environment: Evidence from New York City. Economics of Education Review, 31, 293–301. | DOI 10.1016/j.econedurev.2011.08.014

Metriky

331

Views

330

PDF views