Pojetí výuky a profesní identita začínajících vysokoškolských učitelů

Roč.21,č.1(2016)
Studia paedagogica

Abstrakt
V této studii se zabýváme otázkou, jaké je pojetí výuky u začínajících učitelů na Masarykově univerzitě. Vycházíme z analýzy 19 hloubkových polostrukturovaných rozhovorů se začínajícími učiteli z různých fakult. Identifikujeme různá pojetí výuky, mezi nimiž dominuje důraz na předávání znalostí a interakci se studenty. Vedle toho rozlišujeme různá sebepojetí vysokoškolských učitelů – někteří se definují především jako vědci, jiní jako učitelé, poslední skupina se chápe jako univerzální, vyrovnaně propojující vědu a výzkum. Za hlavní přínos této studie považujeme skutečnost, že se podařilo propojit sebepojetí a pojetí výuky – vědci,učitelé a univerzálové pojímají svoji výuku různě. Respondenti-vědci se soustředí především na předávání poznatků, respondenti-učitelé chápou dobrou výuku jako energii a čas věnovaný studentům a respondenti-univerzálové zdůrazňují praktičnost vědění a cíl motivovat studenty, aby na sobě pracovali sami.

Klíčová slova:
vysokoškolská výuka; vysokoškolští učitelé; pojetí výuky; vztah mezi výukou a výzkumem
Reference

[1] Akerlind, G. S. (2003). Growing and developing as a university teacher – variation in meaning. Studies in Higher Education, 28(4), 376–390. | DOI 10.1080/0307507032000122242

[2] Anderson, S., & Anderson, B. (2012). Preparation and socialization of the education professoriate: Narratives of doctoral student-instructors. International Journal of Teaching and Learning in Higher Education, 24(2), 239–251.

[3] Austin, A. E. (2002). Preparing the next generation of faculty: Graduate school as socialization to the academic career. The Journal of Higher Education, 73(1), 94–122. | DOI 10.1353/jhe.2002.0001

[4] Bain, K. (2004). What the Best College Teachers Do. Cambridge: Harvard University Press.

[5] Bak, H. J., & Kim, D. H. (2015). Too much emphasis on research? An empirical examination of the relationship between research and teaching in multitasking environments. Research in Higher Education, 56(8), 843–860. | DOI 10.1007/s11162-015-9372-0

[6] Berliner, D. C. (1986). In pursuit of the expert pedagogue. Educational Researcher, 15(7), 5–13. | DOI 10.3102/0013189X015007007

[7] Berliner, D. C. (2000). A personal response to those who bash teacher education. Journal of Teacher Education, 51(5), 358–371. | DOI 10.1177/0022487100051005004

[8] Brew, A. (2010). Imperatives and challenges in integrating teaching and research. Higher Education Research & Development, 29(2), 139–150. | DOI 10.1080/07294360903552451

[9] Day, C. (1999). Developing Teachers. The Challenges of Lifelong Learning. London: Falmer Press.

[10] Devlin, M., & Samarawickrema, G. (2010). The criteria of effective teaching in a changing higher education context. Higher Education Research & Development, 29(2), 111–124. | DOI 10.1080/07294360903244398

[11] Dreyfus, H. L., & Dreyfus, S. E. (1986). Mind over Machine. The Power of Human Intuition and Expertise in the Era of the Computer. Oxford: Blackwell.

[12] Dvořáčková, J., Pabian, P., Smith, S., Stöckelová, T., Šima, K., & Virtová, T. (2014). Politika a každodennost na českých vysokých školách. Praha: Sociologické nakladatelství.

[13] Dytrtová, R. (2008). Začínající učitel: Výsledky výzkumů realizovaných v rámci pregraduální přípravy učitelů. Brno: Tribun EU.

[14] Elton, L. (1986). Research and teaching: Symbiosis or conflict. Higher Education, 15 (3–4), 299–304. | DOI 10.1007/BF00129218

[15] Eraut, M. (1994). Developing Professional Knowledge and Competence. London: Falmer.

[16] Galbraith, C. S., & Merril, G. B. (2012). Faculty research productivity and standardized student learning outcomes in a university teaching environment: A Bayesian analysis of relationships. Studies in Higher Education, 37(4), 469–480. | DOI 10.1080/03075079.2010.523782

[17] Geschwind, L., & Broström, A. (2015). Managing the teaching–research nexus: Ideals and practice in research-oriented universities. Higher Education Research & Development, 34(1), 60–73. | DOI 10.1080/07294360.2014.934332

[18] Golde, C. M. (2008). Applying lessons from professional education to the preparation of the professoriate. New Directions for Teaching and Learning, 113(1), 17–25. | DOI 10.1002/tl.305

[19] Hativa, N. (1997). Teaching in a Research University: Professors' Conceptions, Practices, and Disciplinary Differences. Paper presented at the annual meeting of the American Educational Research Association, Chicago, IL.

[20] Hativa, N., Barak, R., & Simhi, E. (2001). Exemplary university teachers: Knowledge and beliefs regarding effective teaching dimensions and strategies. The Journal of Higher Education, 72(6), 699–729. | DOI 10.2307/2672900

[21] Hattie, J., & Marsh, H. W. (1996). The relationship between research and teaching: A meta-analysis. Review of Educational Research, 66(4), 507–542 | DOI 10.3102/00346543066004507

[22] Healey, M. (2005). Linking research and teaching to benefit student learning. Journal of Geography in Higher Education, 29(2), 183–201. | DOI 10.1080/03098260500130387

[23] Hemer, S. R. (2014). Finding time for quality teaching: An ethnographic study of academic workloads in the social sciences and their impact on teaching practices. Higher Education Research & Development, 33(3), 483–495. | DOI 10.1080/07294360.2013.841647

[24] Henry, M. A. (1994). Differentiating the Expert and Experienced Teacher: Quantitative Differences in Instructional Decision Making. Paper presented at the Annual Meeting of American Educational Research Association.

[25] Iglesias-Martínez, M. J., Lozano-Cabezas, I., & Martinez-Ruiz, M. A. (2014). Listening to the voices of novice lecturers in higher education: A qualitative study. International Journal of Teaching and Learning in Higher Education, 26(2), 170–181.

[26] Juklová, K. (2013). Začínající učitel z pohledu profesního vývoje. Hradec Králové: Gaudeamus.

[27] Kember, D., & Kwan, K. (2000). Lecturers' approaches to teaching and their relationship to conceptions of good teaching. Instructional Science, 28(5), 469–490. | DOI 10.1023/A:1026569608656

[28] Kvale, S. (1996). InterViews. An Introduction to Qualitative Research Interviewing. Thousand Oaks: Sage Publications, Inc.

[29] Kyvik, S. (2013). The academic researcher role: Enhancing expectations and improved performance. Higher Education, 65(4), 525–538. | DOI 10.1007/s10734-012-9561-0

[30] Lowman, J. (1995). Mastering the Techniques of Teaching. San Francisco: Jossey-Bass.

[31] Mägi, E., & Beerkens, M. (2015). Linking research and teaching: Are research-active staff members different teachers? Higher Education, 4, 1–18.

[32] Návrh koncepce rozvoje pedagogických kompetencí akademických pracovníků Masarykovy univerzity. (2015). (Interní dokument Masarykovy univerzity) Brno: Masarykova univerzita.

[33] Oleson, A., & Hora, M. T. (2014). Teaching the way they were taught? Revisiting the sources of teaching knowledge and the role of prior experience in shaping faculty teaching practices. Higher Education, 68(1), 29–45. | DOI 10.1007/s10734-013-9678-9

[34] Pataraia, N., Margaryan, A., Falconer, I., & Littlejohn, A. (2015). How and what do academics learn through their personal networks. Journal of Further and Higher Education, 39 (3), 336–357. | DOI 10.1080/0309877X.2013.831041

[35] Podlahová, L. (2002). Ze studenta učitelem: Student – praktikant – začínající učitel. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.

[36] Podlahová, L. (2004). První kroky učitele. Praha: Triton.

[37] Píšová, M. (1999). Novice Teacher. Pardubice: Univerzita Pardubice.

[38] Shulman, L. S. (2005). Signature pedagogies in the professions. Daedalus, 134(3), 52–59. | DOI 10.1162/0011526054622015

[39] Smith, E., & Smith, A. (2012). Buying-out teaching for research: The views of academics and their managers. Higher Education, 63(4), 455–472. | DOI 10.1007/s10734-011-9452-9

[40] Šeďová, K., & Švaříček, R. (2010). Angažovanost žáků ve výukové komunikaci na druhém stupni základní školy. Pedagogická orientace, 20(3), 24–48.

[41] Šima, K., & Pabian, P. (2013). Ztracený Humboldtův ráj: Ideologie jednoty výzkumu a výuky ve vysokém školství. Praha: Sociologické nakladatelství.

[42] Šimoník, O. (1994). Začínající učitel. Brno: Masarykova univerzita.

[43] Švaříček, R., & Šeďová, K. et al. (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Pravidla hry. Praha: Portál.

[44] Tierney, W. G. (1997). Organizational socialization in higher education. Journal of Higher Education, 68(1), 1–16. | DOI 10.2307/2959934

[45] Tmej, K. (1980). Uvádění začínajících učitelů základních a středních škol do praxe. Praha: SPN.

[46] Trigwell, K. (2005). Teaching-research relations, cross-disciplinary collegiality and student learning. Higher Education, 49(3), 235–254. | DOI 10.1007/s10734-004-6665-1

[47] Trigwell, K., & Prosser, M. (1996). Changing approaches to teaching: A relational perspective. Studies in Higher Education, 21(3), 275–284. | DOI 10.1080/03075079612331381211

[48] Van Waes, S., Van den Bossche, P., Moolenaar, N. M., De Maeyer, S., & Van Petegem, P. (2015). Know-who? Linking faculty's networks to stages of instructional development. Higher Education, 70(5), 807–826. | DOI 10.1007/s10734-015-9868-8

Metriky

0


422

Views

287

PDF views